Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hymna

Zaplněný stadion netrpělivě čeká na začátek zápasu, když se pojednou ze zvukových systémů ozvou první tóny klubové hymny El Cant del Barça. Culés se přidávají ke sborovému zpěvu a hráči vybíhají na trávník... tradice, kterou Barcelona zažívá na slavném Nou Campu pravidelně.

Poprvé se tak stalo 27. listopadu 1974 při utkání, slavícím výročí 75 let založení klubu. Chór o 3600 členech, vedený Oriolem Martorellem, nastoupil na trávník a předvedl první veřejné představení klubové hymny. Autory textu se stali Josep Maria Espinas a Jaume Picas, hudbu zkomponoval Manuel Valls.
Popularita písně od toho okamžiku strmě stoupala. Fanoušci si zamilovali okamžik, kdy mohou v úvodu slok jako jeden muž hromově rytmicky tleskat rukama. Slova krom toho skvěle vystihovala pravou podstatu Barçy, když vyzařovala ducha katalánského vlastenectví, vyjadřovaného mimo jiné i členstvím v klubu.

Nicméně El Cant del Barça nebyla první hymnou, kterou kdy fanoušci Barcelony zpívali. Nejstarší klubová píseň přišla na svět již 18. února 1923. Text stvořil Rafael Folch i Capdevila, zatímco hudbu složil Enric Morera. Prvního nazpívání se ujal sbor Orfeó Gracienc, který hymnu předvedl naživo i na stadionu Les Corts, při zápase k poctě zakladatele Barcelony, Joana Gampera. Slova vyjadřovala vždy blízký vztah katalánského patriotismu a sportu...

Později, v 50. letech, vznikla hymna nová, tentokrát z pera Esteva Calzada (slova) a Joana Dotrase (hudba). Název Barcelona, sempre amunt! (S Barcelonou navždy!) dokazoval vztah culés ke svému milovanému klubu... není bez zajímavosti, že i přes z Madridu vedenou politiku útlaku národnostní identity byla jazykem písně katalánština.

V roce 1957 pak díky Josepu Badiaovi vznikla Himne a l’Estadi (Hymna pro stadion). Ta byla hrána při slavnostním otevření Nou Capu. Bylo to poprvé, kdy se v klubové hymně vyskytlo slovíčko Barça. Hudbu zkomponoval Adolf Cabané.

El Cant del Barça se stala natolik populární, že starší verze klubových písní upadly v zapomnění, a to dokonce i Himne a l’Estadi, která se hrála i během již zmíněného listopadového dne roku 1974...
V současné době si již žádný culé nedokáže Barcelonu s jinou hymnou ani představit; ačkoliv existuje ještě jedna, novější píseň. 22. září 1998 zazněly tóny Cant del Centenari (autory se stali Ramon Solsona a Antoni Ros Marba), určená nicméně pouze pro oslavy stoletého výročí založení klubu.

TEXT V KATALÁNŠTINĚ:

Tot el camp
és un clam
som la gent blaugrana
Tant se val d'on venim
si del sud o del nord
ara estem d'acord, ara estem d'acord,
una bandera ens agermana.
Blaugrana al vent
un crit valent
tenim un nom el sap tothom:
Barça, Barça, Baaarça!
Jugadors, seguidors,
tots units fem força.
Son molt anys plens d'afanys,
son molts gols que hem cridat
i s'ha demostrat, i s'ha demostrat,
que mai ningu no ens podrà torcer.
Blaugrana al vent
un crit valent
tenim un nom el sap tothom:
Barça, Barça, Baaarça!



TEXT V ČEŠTINĚ

Celý stadion skanduje.
Jsme fandové modročervených a
nezáleží na tom, odkud jsme
ze severu nebo z jihu.
Teď nám jde jen o jedno, teď nám jde jen o jedno
a spojuje nás vlajka.
Modročervení do toho,
odvážně skandujeme.
Máme jméno, které každý zná:
Barca, Barca, Baaarca!


Hráči, fanoušci,
všichni společně jsme silní.
Mnoho let plné dřiny,
mnoho gólů, u kterých jsme řvali.
A ukázalo se a ukázalo se,
že nás nikdo nemůže zlomit.
Modročervení do toho,
odvážně skandujeme.
Máme jméno, které každý zná:
Barca, Barca, Baaarca!